OSVĚTIM, KRAKOV-POLSKO

Poznávací zájezd, který se konal 10. - 11. listopadu, měl dvě cílové historické destinace. Památník holokaustu Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) a historické město Krakov. Z Prahy jsme odjeli ráno, v 6:30 hodin, se skupinou 50 žáků a žákyň z devátých a osmých ročníků pohodlným autobusem s příjemným řidičem směr Osvětim, Polsko. Pedagogové, vedoucí Šárka Pugliatti Maurová, Eva Cílková, Karel Havránek a Radek Toman, provázeli skupinu pozitivní náladou a přátelskými postoji k žákům i žákyním po celou dobu zájezdu. Karel Havránek (dějepisář)  doplňoval výklady průvodců k tématu nejen zajímavě ale i vtipně.

Cesta s přestávkami na občerstvení a krátký odpočinek trvala skoro 7 hodin. Památník holokaustu Osvětim nás přivítal zamračeným nebem a slabým deštěm po celý den. Nevlídné počasí dokreslilo na úvod pochmurný dojem z neblahého místa, kde nacisté páchali nepochopitelné věci proti lidskosti, které nebudou mít nikdy vysvětlení. Člověk si to uvědomuje, když prochází památníkem obětem holokaustu Osvětim-Březinka. V koncentračním táboře zahynulo (bylo zavražděno) 1,4 miliónu lidí, přibližně 90 % Židů, prakticky ze všech evropských států. Ti, kteří se vrátili byli poznamenáni na celý zbytek života. Naši žáci a žákyně nás překvapili svým ukázněným chováním na všech pietních místech, pozorně sledovali a poslouchali výklady průvodců, dávali otázky k tématu. A na co „zapomněli“ průvodci, doplnil pohotově a fundovaně Karel Havránek, který o historii holokaustu ví velmi mnoho.

            Když jsme odjížděli v odpoledních hodinách do Krakova v teplém a suchém autobusu, všichni jsme si oddechli, že opouštíme hrůzné místo, necháváme ho fyzicky za sebou, ale nezapomene na něj.

„Paměť je důležitá, pokud ji ztratíme, ničíme i svou budoucnost. Nepamatovat jen pro minulost, ale nést odpovědnost v současnosti. Aktivně bránit lidskost a lidská práva“.

Do Krakova jsme dojeli navečer, ubytovali jsme se ve studentském hotelu Žáček. Ani slabý déšť neodradil děti a pedagogy na příjemnou večerní procházku do centra města. Tam nás přivítala docela jiná atmosféra. Osvětlené náměstí historického centra působilo kouzelně a romanticky. Lidé si užívali občerstvení v přilehlých krytých stáncích kolem náměstí a bylo možné si zatančit s mladými lidmi venku. Byl 10. listopad, předvečer oslav nejdůležitějšího polského národního svátku.  „Den nezávislosti“ připomíná obnovení polské suverenity v roce 1918 po skončení první světové války. Oslavu jsme mohli prožívat s místními lidmi další den, 11. listopadu, živelně a radostně.

Historické náměstí bylo plné lidí, projevy u centrálního památníku. Všechny nás překvapil historický průvod počínaje kráčejícím hrdým panovníkem až do současnosti. Děti se vyjádřily, že nic takového u nás při oslavách státního svátku ještě neviděly.

            V Krakově jsme navštívili historické centrum, kde dominuje dvouvěžový kostel Panny Marie s místní zajímavou tradicí trubače. Z horního okna z vyšší věže kostela se v každou celou hodinu objeví trubač „Hejnal“, který zatroubí krátkou melodii, potom zamává lidem na náměstí. To opakuje v oknech do všech světových stran. Melodie není nikdy dokončena, protože podle legendy byl trubač kdysi zastřelen šípem uprostřed hraní a na počest události je tento akt uctíván dodnes. Ale v den oslav, přesně ve 12 hodin, zatroubili dva trubači polskou národní hymnu.

            Na náměstí jsme prošli historickou tržnici „Sukiennice“. Pak jsme se vydali do bývalé židovské čtvrti Kazimierz, kde se také natáčel film Schindlerův seznam. Obdivovali jsme historický hrad Wavel s krásnými výhledy na město, a nakonec jsme se vraceli procházkou k autobusu.  Pod hradem jsme minuli sochu kovového draka chrlícího oheň, a pokračovali kolem řeky Visly k přistavenému autobusu. K autobusu jsme došli unaveni, ale spokojeni a naplněni zážitky.  Zpáteční cesta byla plynulá, bez problému. Silné zážitky nedaly nikomu spát, v autobuse panovala veselá, pozitivní nálada, což bylo znamení, že zájezd se všem líbil. Do Prahy jsem se vrátili po 22 hodině. Všichni se již těší na další poznávací zahraniční zájezdy, které umožňují historické a kulturní poznávání a utvrzují vědomí evropské příslušnosti. „Jsme Evropané“.

                                                                                            Eva Cílková, Šárka Pugilatti Maurová